Úryvek z mé "knihy" - Arizona

20. listopadu 2013 v 11:32 | Sainn |  Z mého pera
Jelikož ve wordu píšu menší knihu, ano určitě ji nedopíšu. No, dávám sem Vám ukázku, první kapitoly. Jak říkám, děj se odehrá až ve druhé kapitole. Ach jo, kdy konečně dokončím Darrienu, hahaha.


V jednom malém, zarostlém zelením domku, v Kouzelné ulici 723 se děly odjakživa divné věci. Roku 1949 se narodila malá dívčina se jménem Arizona. Paní a pan Sheyffelovi jí najali chůvu, aby se o ni starala. Později Sheyffelovi zemřeli, při náhlé smrti. Arizona zůstala na starost chůvě Mattien. Ta jí však prozradila, že její biologická matka je ona …

Arizona upila horké kávy. Byla nervózní z pohovoru, který jí dnes čeká. Zase upila, trhla sebou (ten kofein zabírá) a vstala. Ze zákoutí se vynořila Mattien. "Kam se chystáš?" řekla přísně a ušklíbla se. "Na schůzku, abych mohla pracovat." Odvětila Arizona a chystala se vyjít z kuchyně. "Počkat, počkat. Na co práce, od té doby, co ti rodiče zem…" Arizona nasadila tázavý výraz. "Chci říct, můžeš jít." Mattien se usmála a tvářila se, že o ničem neví. Arizona si povzdechla a nakračovala ke dveřím. "A Arizono! Buď doma brzy."

Arizona pomalu usínala, když v tom se ozvalo její jméno. "Arizona Šojfélová" řekla mladá dáma, která vykukovala z kanceláře a usmívala se. Arizona se zvedla, zavrčela "Arizona Sheyffelová" a zamračila se. Mladá dáma navázala tázavý obličej a poté zavřela dveře kanceláře.
"Nu, jste prý pracovitá dívka." Řekl inspektor a zkontroloval papíry. Arizona se snažila nasadit příjemný pohled. "Ano, budu pomáhat se vším, co budete chtít." Usmála se. "Pokud Vás tedy budu potřebovat." Řekl přísně inspektor "Jistě." Odvětila Arizona. "Nu, jste přijata." Arizona byla celá šťastná. Konečně bude mít práci, vydělá si na školu, univerzitu.

Když Arizona přišla, odložila si klíče a spadla na židli. Byla vyčerpaná. Doslova. "Jdeš pozdě." Vykřikla Mattien. "Jo, ano, promiň, trošku se to protáhlo, ale byla jsem přijata!" usmála se. "Přijata, nepřijata, je mi to jedno. To, že jdeš pozdě, je důležitější." Zamračila se Mattien. "Mimochodem, přišel ti nějaký dopis." Řekla Mattien, vrazila Arizoně dopis do ruky, dala ruce vzad a odešla. "Jasně, hm." Řekla potichu Arizona a otevřela dopis.

Milá slečno Sheyffelová,
Budete poslána do minulosti, tedy před 40 lety. Chceme, abyste poznala pravdu. Dostavte se k modré barvě, ve stínu temnoty ve vesmírném času XXPL.

Arizona otevřela pusu dokořán. Nevěděla, o co jde, zda je to léčka. Z velké hlubiny chtěla zavolat Mattien.
 

Recenze - Harry Potter a Kámen Mudrců

17. listopadu 2013 v 12:02 | Sainn |  Recenze na knihy
Kapča se už píše. Taky naráz píšu svoji budoucí knihu, takže moc nemám času. Četli jste Harryho Pottera i Vy ? Co o něm říkáte ? Máte Potterovskou mánii ?

Brýlatý chlapec s nachovou jizvou na čele, připomínající blesk - to je Harry Potter. Jedenáctiletého učedníka čarodějných umění stvořila nadaná spisovatelka J. K. Rowlingová a ze své ostrovní britské vlasti jej vyslala pro potěchu všem duším okouzleným fantazií. Vítejte i vy mezi jeho příznivci, nepatříte-li k odkouzleným nudným mudlům!

Série: Harry Potter
Žánr: Sci-fi a fantasy - Romány
Rok vydání: 2000, počet stran: 286 Nakladatelství: Albatros
Překlad: Vladimír Medek
Rok vydání originálu: 1997
Ilustrace/foto: Galina Miklínová
Autor obálky: Mary GrandPré
Vazba knihy: vázaná





Kniha mě nejdřív nezajuala. Pak ale na hodině literatuře, mě nějak zajuala, tak i Ztracený svět. Zkoukla jsem i film, ale líbí se mi víc kniha a budu se k ní úspěšně vracet. Spisovatelka J.K. Rowlingová mě okouzlila svým stylem psaní a má skvělé nápady. Takovou fantazii jsem nikdy neměla upřímně. Na Harryho názor ? Je hodný, takový ťulpas. Koho nesnášim ? Dudleeho. Nezajual mě vůbec. Knížka byla oddechová, fantasy a já rozhodně dávám jedničku z hvězdou.

Moje hodnocení ?
10/10

Knižní citáty

14. listopadu 2013 v 16:30 | Sainn
Nazdar ve spolek. Nevěděla jsem co napsat, tak tady mám pár knižních citátů od slavných lidí. Co Vy ? Taky vymýšlíte citáty ?

"Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stávat se hlupákem."
"Čteš-li knihu napoprvé, poznáš nového přítele, čteš-li ji podruhé, potkáš starého."

"Svět je nádherná kniha, ale nemá cenu pro toho, kdo v ní neumí číst."

"Musíme přečíst hodně knih, abychom zjistili, o čem je život, a musíme hodně zažít, abychom přišli na to, že buď špatně žijeme, nebo jsme četli špatné knihy."

"Květiny a knihy jsou pro mnoho lidí právě tak nezbytné jako denní chléb."

"S knihami je to jako s lidmi: jen velmi malý počet něco znamená, zbytek se ztrácí v množství."

"Knihy jsou pro lidi tím, čím jsou pro ptáky křídla."

"Knihy jsou mrtvým materiálem, dokud v nás neožijí."

"Nakladatel mě požádal, abych napsal knihu o technice malby. Napsal jsem ji. Když jsem ji přečetl, naučil jsem se malovat."

"Je zoufalé nemít rozečtenou krásnou knihu, nemít v zásobě nic, co bychom mohli otevřít bez zklamání."

"Knihy o zdraví čtěte pozorně, mohli byste zemřít na tiskovou chybu."

"Bezpečným znakem dobré knihy je, že se nám líbí o to víc, o co jsme starší."

 


Darriena| za oponou + Něco z mého života/novinky

12. listopadu 2013 v 15:18 | Sainn |  Darriena
Děkuji Vám za blog dne. Netušila jsem, že to bude tak brzo. Přináším Vám tedy ukázku z Darrieny, která se brzy objeví na blogu.

Darrieně přejel mráz po zádech. Nebyla si jistá co dělá, chtěla utéct. Utéct, odkud, kde se narodila a vychovali jí tam rodiče. Ale nemohla. Byla přivázaná ke zdi. Kdyby chtěla utéct, lanko by se natáhlo a uhodilo by jí do těla.

Darriena si usrkla teplé kávy. Přemýšlela o noční můře, co se jí tu noc zdálo. Do rukou vzala skic a začala kreslit, tu postavu. Přibližovala se k ní blíž a blíž, a navázala na ní tázavý pohled. Měla rudě krvavé oči až do černa a černé vlasy. Obličej měla celý pokrytý jizvami. Darriena vstala, položila skic a vydala se ke schodům.

Darriena otevírala oko po druhém. Zase ta noční můra. Kdy mě nechá ?! zamračila se. Vstala z postele a protáhla se. Vzala ze stolku studený šálek čaje, napila se a odtrhla se od šálku, čímž jí spadnul na zem. Na zemi vytékala červeno-žluto-hnědá tekutina. Darriena se sebrala, vzala hadr a začala vytírat. Nechtěla vzbudit rodiče, což by byl další problém na zakázku. Hadr hodila na postel a sedla si. Proč ?! Proč JÁ musím mít tuhle smůlu ?!

---------

Eh, ehm, no, krátký úryvek, já vím. Moc nemám náladu na psaní, překvapivé, že ? Spíš teď většínou kreslím, než píšu. Ale nebojte se, do psaní se určitě dám (aspoň myslím vím). Mám taky náladu na čaje a furt v jednom kuse piju čaj, šťávu....
Asi potřebuju zajít do čajovny.

Kam dál